Stránky

2/11/2019

Jak může i laik poznat rozdíl mezi čínským, japonským a korejským textem?

Ahojky všichni!

Od té doby, co jsem se začala zaobírat východní kulturou se mě každý můj známý ptá, jestli támhle ten nápis je čínština nebo v tom horším případě je u nich čínština naprosto všechno. Proto jsem se rozhodla ukázat Vám rozdíly mezi těmito jednotlivými znakovými písmy a jednou provždy tak zatrhnout fenomén nazývání všech znakových písem čínštinou (i když z ní většina znaků vychází).

Dnes Vám předvedu, jaký je rozdíl mezi čínským, japonským a korejským znakovým písmem, tedy mezi těmito nápisy:
Všechny tři řádky jsou názvy jazyků v jejich jazyce (tudíž jako bych česky napsala čeština). Jak si můžete všimnout, druhý a třetí řádek má více možností, jak se dá daný jazyk zapsat (přirovnala bych to k tomu, že u nás napíšete čeština nebo český jazyk, ale pořád myslíte jednu a tu stejnou věc).
Schválně si teď zkuste tipnout, který jazyk je podle Vás který a já Vám to o pár řádků níž zkusím vysvětlit.


1. jazyk 日本語 [nihongo] = japonština 🗾
Japonština je jazyk, který vychází z čínštiny a proto samotný nápis "japonština" je celý složen z čínských znaků, takže byste asi těžce poznali, že se nejedná o čínský, nýbrž japonský nápis.
Japonština oficiálně využívá 4 druhy zápisu a to:
  • slabičnou abecedu katakanu
  • slabičnou abecedu hiraganu
  • kanji - čínské znaky
  • rómadži - přepis do latinky
Jak je vidět, tak japonština využívá soustavu čínských znaků, které doplnila o slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně nazývané kana), díky kterým lze v textech poznat rozdíl mezi čínštinou a japonštinou.
Ve zkratce by se dalo říct, že pokud naleznete text, kde se vedle nehorázně složitých znaků vyskytují i jednoduché znaky tvořené pár tahy (většinou okolo 3), tak je to rozhodně japonština (Pozor, ne vždy! I čínština totiž obsahuje pár jednodušších znaků, proto je potřeba najít znaků víc, abyste si mohli být 100% jisti.).

Kupříkladu:

している
[aishiteiru, čti: ajšteru] = miluji tě


Jak je vidět, tak slovo je tvořeno následovně:
kanji + hiragana

Tudíž je jasné, že slovo nemůže být v čínštině, když obsahuje jednoduché znaky hiragany. Na první pohled jde zkrátka vidět, že japonština chtěla zlehčit písmo a tak vymyslela slabičné abecedy kany, které ulehčí nejen psaní, ale i vizuální stánku textu, protože se díky nim dostane do textu více prostoru.

Zkrátka a dobře, japonský text vypadá asi nějak takto:
Zdroj obrázku zde
(Japonci🎎 píší dvěma druhy zápisu - vodorovně či svisle)

Pro představu, tady máte ukázku kany (slabičných abeced hiragana a katakana):
Zdroj obrázku zde


O japonštině bychom se tu mohli bavit ještě další 3 hodiny (Pokud budete chtít, tak Vám udělám článek přímo jen o japonštině), ale my se musíme zaměřit na další 2 jazyky.


2. jazyk 汉语 / 漢語 / 中文  = čínština
Jak je vidět již na první pohled, znaky prvního a druhého jazyka se od sebe neliší, tudíž zákonitě (podle toho co jsem psala již o prvním jazyku) je jasné, že musí jít o čínské znaky.
Čínština má velmi složitý systém znaků, kdy každý znak znamená nějaké slovo. Na rozdíl od japonštiny je čínština nepřehledná a díky složitosti znaků vidíte z větší vzdálenosti místo znaků jednu velkou černou šmouhu.
Pro představu, čínský text vypadá asi nějak takto:

Zdroj obrázku zde
Zkrátka a dobře, čínština se vyznačuje velmi složitým systémem znaků, které mají oproti japonštině méně volného prostoru okolo sebe (znak je tvořen z více tahů).


3. jazyk 한국말 / 조선말 = korejština ㉿
Korejština je jazyk, který (v psané formě) zaručeně poznáte. Stejně jako u japonské kany je korejský text tvořen ze slabik. Oproti předchozím dvěma jazykům jde vidět, že korejština využívá abecedu (nazývanou 한글 [Hangeul, česky: Hangul]) tvořenou z jednoduchých čar a koleček (kolečka u japonštiny ani čínštiny nenajdete).
(Ale pozor, korejština používá a malou část čínských znaků!!)
Korejština je jednoznačně nezaměnitelná a jakmile jednou uvidíte korejský text (a víte, jak vypadá korejský text), tak už budete nadosmrti vědět, že korejštinu si s čínštinou nespletete.

Pro přesnost uvádím, že 한국말 [čti: hangukmal] je název pro korejštinu v Jižní Koreji (Jižní Korea = 한국 [čti: Hanguk]).
Druhý název, tady 조선말 [čti: Čosonmal] je název pro Severní Koreu (Severní Korea = 조선 [čti: Čoson]).

Pro jistotu takto nějak vypadá korejský text:

Zdroj obrázku zde

Pro představu, tady máte ukázku korejské abecedy hangul:
Zdroj obrázku zde
Uvádí se, že korejskou abecedu se zvládnete naučit i za pouhých 20 minut. Já osobně nejsem tak optimistická a asi se neumím učit tak rychle, ale na naučení se znaků z Hangulu vám opravdu bude stačit jeden den. (Akorát nezaručuju, že si všechny znaky dobře zapamatujete, mě třeba zdvojené samohlásky dělají obrovský problém 🙈😅)

Tak co, pomohlo Vám to trochu?
Doufám, že když už nic, tak poznáte rozdíl mezi čínštinou/japonštinou a korejštinou (která je opravdu nezměnitelná).

Mějte se hezky,
vaše Lenka 💙

5 komentářů:

  1. Dobrý den, díky za Váš příspěvek k pomoci "luštitelům asijských písem" :) Potvrdil mi moje domněnky :) Snažil jsem se zjistit, co že to má ve svém logu napsáno česká firma Dellinger, prodávající nože. To se mi bohužel rozluštit nepodařilo, ale aspoň mám teď větší jistotu, že je to japonsky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den,
      jsem ráda, že článek splnil svůj účel a alespoň trochu pomohl. ;)

      Vymazat
  2. Byl mi inspirací :) A navíc jsem už zjistil význam onoho japonského znaku = samuraj :) Mějte se krásně :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, mockrát děkuji za článek, korejstinu poznám, kanu taky, ale ty "sdílené" znaky mezi Japonci a Číňany jsou prostě problém... 😂

    OdpovědětVymazat
  4. Lenko , výborně. Článek je skvělý.

    OdpovědětVymazat