4/07/2017

OSOBNÍČEK - Učitel je nula placená minimem, která vykonává práci sekretářky

Ahojky všichni!

Chtěla jsem si dát naprostou pauzu od všeho a pořádně se soustředit na úspěšné završení mého čtyřletého snažení na SPgŠ na maturitu. Po tom, co jsem se však před chvílí dozvěděla, že vyšší moci si z nás ale dál dělají blázny, neudržela jsem se... Na různých diskuzích se nestačím divit svým vlastním očím, co všechno lidé dokáží napsat...
A opravdu žádný učitel nečekal na třístupňový kariérní řád či inkluzi, spíše díky tomu odchází ze školství.

Když jsem se před čtyřmi lety rozhodovala, na jakou školu chci pokračovat, vyhrála u mě Střední pedagogická škola a to z jednoho prostého důvodu, mám velmi ráda děti a v té době jsem ještě měla obrovskou motivaci k tomu je něco nového naučit, pracovat s nimi, vytvářet z nich plnohodnotné jedince naší společnosti, ale dnes se můj pohled na danou věc velmi liší. Pořád mám velmi ráda děti, ale nevím, jestli se chci stát učitelkou. Na diskuzích učitelů, co říkají na dnešní odsouhlasení kariérního řádu, jsem zjistila, že spousta začínajících učitelů končí a jdou pracovat v jiném oboru, protože nezvládají stres a obrovské množství papírování. Spousta maminek píše, že se po mateřské poohlédnou po jiném oboru, protože nechtějí být vystresované matky, co nebudou mít čas na své vlastní děti.

Vždy jsem si myslela, že učitel je někdo, kdo je velmi chytrý, vzdělaný, má odpověď snad na každou otázku, ale nikdy jsem si nemyslela, že učitel=sekretář...
Po více než 100 hodin praxe (v MŠ i ZŠ) co mám za sebou jsem si uvědomila, že ani tak nejde o to, co děti naučíme, ale hlavně abychom dokázali správně vyplnit všechny papíry. Na poslední souvislé praxi jsem celý jeden den běhala jen od třídy ke třídě, od učitele k rodiči a pomáhala mé vedoucí učitelce praxe vyplnit všechny dokumenty, které jsou od ministerstva nařízené. Další den si nad papíry sedla (chudák) paní učitelka sama a já s dětmi zdobila třídu, šatnu, chodbu i kuchyň, protože skz papírování nebyl čas změnit halloweenskou výzdobu na výzdobu jarní (zimní ani neměli). Musím uznat, že mi bylo paní učitelky velmi líto, když se nemohla dopočítat papírů a všude kolem sebe po zemi rozhazovala různé složky, ve kterých se už sama ztrácela...
Bylo mi zle z toho, že skrz hloupé nařízení musím paní učitelce i paní ředitelce přidávat zbytečnou práci s papírováním a nechat od nich podepisovat desítky papírů, které bohužel k praxi náleží.

Jen pro představu, fotka (skoro) všech skript a příprav ze 3. ročníku SPgŠ

Vůbec nikomu není divné, proč tolik učitelů trpí tzv. "Burnout" efektem již v počátcích své kariéry? Nikomu není divné, kolik učitelů končí v náručí psychologů nebo propadají alkoholu?
Říká se, že chytrý ustoupí, v tomto případě jsou chytří ti, kteří přejdou na jiné povolání...

Proč se z učitelů stávají sekretářky? Proč je nenecháte dělat svoji práci? Kdyby totiž učitelé neměli tolik papírování, mohli by se více věnovat vašim dětem, jejich výchově a vzdělání, to však v dnešní době ale asi zřejmě ztrácí svoji hodnotu. Absolvent střední školy s pouhou maturitou= NIC!

Již po prvním roce studia jsem zjistila, že učitelství je velmi nedoceňovaná profese a velmi jsem si začala vážit všech učitelů, jsou mým vzorem a navždy je budu obdivovat!
Jen pro představu... Přímá pedagogická činnost může trvat třeba (dejme tomu) 8 hodin, ale nepřímá, za kterou pedagog placen není trvá někdy i mnohem déle. Učitelé (alespoň ti začínající) stráví celý svůj víkend pouze sepisováním příprav na edukační (pedagogickou) činnost. Ale i přesto se najdou tací, kteří tvrdí, že učitelé jsou k ničemu, mají nulové IQ a chlastaj jak duhy! (toto jsem se dočetla v diskuzi) Takovýmto lidem bych jen ráda vzkázala, že není moc povolání, kde se musí člověk na svoji práci připravovat ve svém NEPLACENÉM volnu!
A to že máme přes červenec a srpen volno? Další MÝTUS... Většina učitelek si se svým platem nemůže dovolit volno a tak i přes prázdniny učí (alespoň jeden měsíc) a dokonce existuje něco, čemu se říká přípravný týden, který je 1. týden v červenci (pokud se zrovna tento měsíc ve školce neučí - tzv. prázdninová škola) a poslední týden v srpnu. Přípravný týden znamená že se škola/ka dává do pořádku, uklízí se, dělá se výzdoba, připravuje se na další školní rok, dávají se do pořádku pomůcky, papíry, atd...

Co z toho všeho plyne za ponaučení? Co vše musí učitelé dělat?
Vážené dámy a pánové, učitelé nejsou (ve většině případů) spisovatelé ani sekretářky, kteří by se učili psát rozsáhlé romány a vyplňovat obrovské množství papírů za 5 minut.
Učitelé nejsou stroje, taky potřebují volno a odpočinek, aby nabrali sílu na novou várku "darebáků".
Učitelé si opravdu pouze NEhrají celý den s dětmi, nýbrž vykonávají edukační činnost, na kterou musí být dobře proškoleni a musí vědět, co si ke kterému dítěti mohou dovolit (jak je na tom intelektuálně)
Za své vlastní peníze z výplaty (věřte nebo ne) kupují pomůcky, aby mohli vzdělávat VAŠE děti!
Spoustu pomůcek si vytváří (vyrábí) učitelé sami!
Učitelé mají doma desítky šanonů narvaných tunou papírů, které už nikdy víc nevyužijí, ale i přesto je musí mít schované.
Učitel opravdu není nula, která by měla nulové IQ a chlastala od ráno do večera...


A opravdu žádný učitel vroucně nečekal na třístupňový kariérní řád či inkluzi, spíše díky tomu odchází ze školství.

A rada na závěr?

Doporučila bych všem z MŠMT, aby si šli práci učitele či vychovatele alespoň na týden vyzkoušet se vším všudy. (přímá i nepřímá pedagogická činnost) Možná by pak změnili svůj pohled na svět a zjistili by, že za ty "ubohé" peníze, by to rozhodně nedělali...


Nevím jak, vy, ale když už jsem teda taková troska, tak se asi půjdu napít...
                   vaše Lenka

3/11/2017

OSOBNÍČEK - Zlo v podobě kreditních karet

Ahojky všichni!

Toto téma v sobě dusím už strašně dlouho, ale dnes to ve mě vážně vypěnilo... O čem je řeč? O kreditních kartách!

Na každém rohu vám nějaká banka nabízí, ať si uzavřete konto s jakkoliv velkým úrokem a hlavně kreditní kartou (dnes už většinou bezkontaktní).
Všichni bankéři slibují jak bezkontaktní karty ulehčí všem práci a placení s nimi je mnohem rychlejší, no, každý máme asi svoji představu, ale já vám teď popíšu moje zkušenosti, takže určitě bedlivě čtěte dál!

Bezkontaktně kontaktně !
Toto je asi nejběžnější situace, které jsem byla svědkem. Když bezkontaktní karty začínaly, někteří lidé si zřejmě nepročetli řádně smluvní podmínky a tak se velmi divili, že při nákupu nad 500Kč jim bezkontaktní karta nechce přijmou bezkontaktně platbu, tudíž musí kartu vložit a zadat PIN. Někteří však po pár dnech co nevyužívali PIN zapomněli, co to ten PIN kód vůbec je a tak museli platit něčím, co nemají, HOTOVOSTÍ! Ano, i toto se mi stalo, madam přede mnou neznala svůj PIN kód a i když volala manželovi a dceři, nebyl schopná kreditní karty použít. Prodavačce (a nebudu lhát, i mě) již docházela trpělivost, jelikož se zvětšovala řada naštvaných lidí, kteří začali obsahy svých košíků vracet zpět do regálů a odcházet z obchodu. Paní prodavačka ženě oznámila že musí zaplatit hotovostí, ale žena u sebe neměla víc než pár drobných korun. Možná se teď ptáte jak se situace vyřešila? Úplně "jednoduše", po 15 minutách doběhla uřícená dcera, která nákup za svoji matku zaplatila, jak jinak než kreditní kartou! Tudíž, i zde se objevily potíže, kdy kreditní karta nebyla hned přijata.
Ostatně něco podobného jsem byla účastnicí i dnes. Musím uznat, že po tom, co jsem dnes opět zbytečně čekala dohromady 15minut u pokladny dvou obchodů jen kvůli tomu, že měl někdo problém s kreditní kartou, začínám nesnášet reklamy na jakoukoliv bankovní společnost...
Ale pojďme rovnou na to, co se mi dnes přihodilo.

V jednom obchodě přede mnou platila nějaká mladá paní, které třikrát po sobě byla platba zamítnuta. Velmi se mi líbil obličej ženy, která se bála toho, že její karta nebude přijata a ona v peněžence nemá nic jiného než hloupý kousek plastu s čipem, tudíž nemá čím jiným zaplatit. Nakonec musela paní kreditní kartu vložit do čtečky a zadat PIN, ale platba ji byla přijata. (nejlepší byl její oddech, když z pokladny vyjela stvrzenka) Toto zdržení mi až tak moc nevadilo, trvalo jen něco málo okolo 5 minut, ale to bylo ještě v pořádku.
Horší byl fakt, kdy jsem došla do potravin, kde jsem nakupovala 5 minut a dalších 10 stála u pokladny.
Přede mnou totiž platila starší paní, která nedokázala pochopit, proč musí zastrčit svoji kreditní kartu do čtečky, když jí tvrdili, že má bezkontaktní kartu. Paní prodavačka se jí snažila vysvětlit, že sice bezkontaktní kartu má, ale že se někdy stane, že čtečka PIN nepřečte a tak musí kartu zastrčit a zadat PIN. Paní tedy kartu zastrčila a snažila se zadat PIN. Po chvilkovém uvažování něco poklikala a opět se velmi divila, že jí platba nebyla přijata. Paní prodavačka ji prosila o nové zadání PINu, jelikož něco zadala špatně. Paní nechápavě poklikala všechny čudlíky co jen mohla, i když ji prodavačka výslovně říkala, že má zmáčknout zelené tlačítko, zadat pin a opět zmáčknout zelené tlačítko. Paní asi bohužel nerozezná zelenou od žluté a tak se platba protáhla na spoustu naštvaných zákazníků a naštvanou pokladní.

Po těchto zkušenostech si říkám, kde je to rychlejší placení, které nám bankéři slibují? Já měla zaplaceno během 15 sekund, kdežto kreditní karta mě jen dnes zdržela nejméně na 15 minut!

Nemluvně o tom, kdy lidé při platbě zjistí, že kreditní karta nebyla přijata, jelikož dotyčný nemá dostatečný obnos peněz na účtu... Přeci jen, když mám v peněžence hotovost, vím kolik peněz mám a kolik si mohu dovolit utratit ne?

Co mě na této společnosti opravdu štve je fakt, že všichni berou bankovní účet s kreditní kartou jako samozřejmost. Třeba před dvěma dny oznámili mému dědovi v jednom obchodu, že může klidně zaplatit bezkontaktně (což můj děda samozřejmě vůbec netušil co znamená) a nebo, že pokud bude mít nějaké otázky či připomínky, má napsat dotyčným e-mail (což můj děda opět samozřejmě nevěděl o čem je řeč - no dobrá, cca věděl, ale myslíte si, že každý senior vlastní počítač a přístup k internetu?).

Tímto článkem nechci nikomu říkat, že musí platit hotovostí a zbavit se kreditky, ale chci jen poukázat na to, jak jsme velmi ovlivňováni médii a tím co je právě "in".

Máte podobné zkušenosti nebo jste hrdými vlastníky kreditní karty a nedáte na ni dopustit?

vaše Lenka