9/29/2018

OSOBNÍČEK - První rok utekl, co bude dál?

Ahojky všichni!

Začátek nového akademického roku (školní rok na vysoké škole) je tady a já Vám slíbila, že pokud zvládnu první rok (2 semestry), tak Vám napíšu co a jak se za ten rok dělo.

Nejspíš bych měla začít tím, že vysoká škola je naprosto jiná než jsem si představovala, ale to už jsem nakousla v článku zde (pokud jste nečetli, tak to hned napravte!).

V prvním semestru jsem byla ještě dost vyděšená, ztrácela jsem se v číslech (učebny, osobní čísla, časy, datumy,..), celkově jsem kašlala na učení, nic jsem nečetla, vždy když jsem měla chvíli vlno, tak jsem vypadla do parku na Špilberk, kde jsem se jen tak procházela podzimní krajinou nebo si na lavičce četla nějakou knížku, která se školou neměla vůbec nic společného. Já vím! Nejhorší věc, kterou jsem mohla udělat!!

Když se přiblížil první zkouškový termín, byla jsem naprosto v háji (bylo 2. 1. 2018), jelikož jsem o vánočních svátcích byla u babičky a tam jsem se opravdu nestihla naučit ani slovo! Velmi rychle jsem tak pochopila, že na známky bohužel hrát nemůžu a se svými chabými vědomostmi budu ráda, když zvládnu prolézt do dalšího semestru.

Každopádně zkouškové období jsem nějak přežila a celý proces mě čekal na novo, tentokrát jsem ale úplně přehodnotila situaci a to už od zapisování rozvrhu plného kolizí (kolize znamená, že se vám 2 různé semináře nebo přednášky časově kryjí) až po zkouškové období. Uvědomila jsem si, že vysoká opravdu není žádná procházka růžovým sadem a že si opravdu nemůžu jen tak užívat každého volna.
I když se za to teď velmi stydím (doufám, že si tento článek někdo přečte a poučí se z mých chyb), musím se přiznat, že místní fakultní knihovnu jsem poprvé navštívila až první týden 2. semestru a to vlastně jen proto, že jsme dostali za úkol si půjčit nějakou knihu a vypracovat pomocí jí domácí úkol.
(Musím se přiznat, že mi bylo vážně dost trapně, když jsem na začátku druhého semestru došla do knihovny s tím, že tam nejsem registrovaná, nevím co kde je a nevím, jak se dá něco půjčit. Rozhodně tuhle situaci nepodceňujte a hned první týden dokud je celkem klid zajděte do knihovny provést registraci!!)
Musím uznat, že první 3 týdny 2. semestru byly pro mě opravdu boj o nervy. Stále jsem řešila problémy s kolizemi a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že si snad jeden předmět budu muset odhlásit a absolvovat ho až v dalším jarním semestru (4. semestr), ale nakonec jsem vše dokázala nějak obhájit a přeházet tak, že jsem měla rozvrh nehorázně rozházený, ale byla jsem spokojená, že mám všechny předměty.
Z celkového vyčerpání, kdy máte v průběhu dne klidně i 4h volno (ne v kuse, ale rozházené mezi různé hodiny) jsem byla ráda, když jsem vypadla někam do přírody, kde jsem byla chvíli sama (nemohla jsem lidi už ani vidět, potřebovala jsem načerpat energii, která mi tak strašně moc chyběla) a na nic jsem nemyslela, hlavně ne na školu a povinnosti. Nakonec to dopadlo tak, že jsem na povinnosti do školy až tak moc kašlala, že jsem vše doháněla na poslední chvíli a myslela jsem, že z toho zblázním - čtení knih, kterým vůbec nerozumíte a máte z nich napsat referát na nejméně 5 normostran bych opravdu zakázala, ale bohužel, je to v každém druhém předmětu.

Každopádně 13 týdnů jarního semestru jsem ve zdraví zvládla dokončit i s nepovinnými předměty. (zjistila jsem, že je to super odreagování a tak jsem se rozhodla zapisovat si nepovinné předměty každý semestr, abych z té školy co nejvíc vytěžila) Bohužel se mi v jednom předmětu nepovedlo uspět a jelikož vím, že bych to nedala ani další rok, protože to bylo opravdu nad moje síly, rozhodla jsem se předmět neopakovat a radši přistoupit na jinou alternativu (nedala jsem předmět s anglickou gramatikou, jelikož to byla obtížnost asi o 2 úrovně nad moje chápání a dosavadní vzdělání, tudíž se od letošního roku učím ruštinu).

Celkově, kdybych měla shrnout uplynulý rok, tak bych řekla asi to, že nejsem spokojená se svými studijními výsledky, ale vím, že nic moc víc s tím nenadělám (opravdu obdivuji ty, kteří dojíždějí a zvládají se učit, jelikož já momentálně vstávám každý den 4:50, chodím spát okolo 23:00, jsem totálně nevyspalá, ale povinnosti do školy - úkoly, zvládám jen tak tak, tudíž se opravdu nestíhám učit).
Studijní oddělení vám ve více jak většině případů neporadí, protože tam věčně ten koho potřebujete není a nebo neví odpověď na vaši otázku.
Je opravdu dobré chodit na přednášky, protože seminární skupiny jsou většinou zaměřené na prohlubování nebo procvičování poznatků, které získáte právě na přednáškách, tudíž učivo lépe pochopíte a pak se nemusíte tolik učit a dohledávat informace.
Úkoly je určitě lepší plnit v průběhu studia a je fajn si nějakou tu knihu s doporučené literatury přečíst.
Pokud sháníte nějakou brigádu/zábavu mezi přednášky, pak doporučuji najít si něco v oboru. (já osobně učím kroužky a dostávám potvrzení o praxi - zabité 2 mouchy jednou ranou)

Prostě a jednoduše to není snadné, ale žiji. Každá změna v životě sebou něco nese a tak vím, že když se prokoušete tím počátečním stresem a pocitem bezmoci, tak se dříve či později dostaví nějaký (snad dobrý) výsledek.

vaše Lenka ♥

PS: Pokud máte jakékoliv otázky nebojte se mě kontaktovat (nejlépe na mém facebookovém profilu).

Žádné komentáře:

Okomentovat