Příběh
17.
Učení mučení
I když je můj bratr letos již ve 4. třídě, přijde mi to, jako by to
bylo včera, kdy šel můj malý bráška do první třídy. Nejen že můj bratr vypadá
na prvňáčka, ale taky jeho vědomosti tomu silně nasvědčují. Bratrovy známky se
většinou pohybují mezi rozmezím 3-5, tudíž mi asi určitě dáte za pravdu, že je,
jak se říká „blbej jako troky“. A tak si tady tak trochu rozebereme bratrovy
školní úlety.
Když se bratr učil vyjmenovaná slova, trošičku mě zarazilo, že například ve
vyjmenovaných slovech po P se bratrovi objevilo slovo pelyněk. Takovýchto slov
má bratr ve svém slovníku spousty, ale popravdě, trefí se asi jen do 1 ze 3
(tím chci říct, že vyjmenovaná slova mu absolutně nic neříkají).
Podobně jako vymýšlení vyjmenovaných slov umí bratr střílet od boku i
anglická slovíčka. Nejen že neví, jak se píší, ale hlavně je v žádném
případě neumí vyslovit.
Jelikož má bratr speciální poruchy učení a ADHD, jeho výsledky ve škole
hold opravdu nejsou jedny z nejlepších a tak se doma alespoň jednou za 14
dní dočkáme nějaké té poznámky v žákovské knížce. Na bratrovu obhajobu,
skoro za všechny poznámky co bratr dostane, může ale právě učitel. Nejvíc se mi
líbí poznámky typu „nevypracoval domácí úkol dle zadání“. Můj bratr si úkoly
plní v celku poctivě a tak mě tyto poznámky opravdu zaráží. Jenže pak po
těchto poznámkách vždy přichází moment překvapení, kdy se dozvím, že můj
bratříček nevypracoval domácí úkol, protože neměl u sebe pravítka
s ryskou, pomocí kterých měl narýsovat dvě rovnoběžky, které protíná
kolmice. A proč pravítka neměl? No jednoduše mu je paní učitelka sebrala, když
si s nimi v hodině matematiky hrál a točil si s nimi na prstech…
Obdobně donesl bratr poznámky, že nenosí nůžky, lepidlo, kružítko, atd.
Vše bylo zabaveno u učitele v šuplíku!
Nejlepší, co však může být, jsou bratrovy testy. Například
v minulém testu z přírodopisu napsal, že květiny přijímají místo
živin jídlo, anebo třeba místo hornin napsal prostě a jednoduše šutry.
V testu z vlastivědy uvedl, že mezi státní znaky patří Vltava
a na otázku jaký je rozdíl mezi nížinou a vysočinou odpověděl, že nížina je
nízko a vysočina vysoko. Popravdě, i v jeho sešitě byly naprosté nesmysly,
jako třeba, že voda je povrchová, půdní a podzimní, nebo že nejvyšším vrcholem
Českomoravské vrchoviny jsou Jaroměřice.
A nakonec ještě jedna perlička z vlastivědy. Takto nějak vypadal
pracovní list vyplněný bratrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat