OSOBNÍČEK - Jak jsem se stala lektorkou zájmového kroužku pro děti

Ahojky všichni!

 Jak jsem již nakousla v předešlém článku, začala jsem učit zájmový kroužek keramiky pro děti v MŠ a ZŠ (původně je kroužek určený jen pro jednu skupinu, ale jelikož učím na vesnici, kde je relativně málo dětí, tak mám obě věkové skupiny smíchané, ale k tomu se ještě dostanu). No a jak jsem se k tomu dostala, co mě k tomu vedlo a jak vypadá práce s dětmi vám právě teď povím.

lístečky, ježečci, sněhuláčci,..

Jak jsem již psala v minulém článku (kdo nečetl, odkaz zde) chyběl mi kontakt s dětmi a tak jsem po dlouhém pátrání a přemýšlení, jak to zařídit narazila na inzerát, že bych se mohla stát lektorkou zájmového kroužku. Na nic jsem dlouho nečekala, na inzerát jsem odepsala, během dne mi došel email, dohodli jsme si schůzku a už jsem seděla v kanceláři. (Nesmím zapomenout říct, že jsem si o organizaci, která všechny kroužky zajišťuje nejprve něco zjišťovala)

Adventní svícínky

Zde mě mimo pohovoru čekal i průzkumný dotazník, kdy jsem dostala do ruky dlouhý seznam kroužků pro děti v MŠ a druhý seznam s kroužky pro děti v ZŠ. Měla jsem za úkol zakřížkovat všechny kroužky, které bych chtěla jako budoucí lektor učit (vybíráte podle vašich zájmů a podle toho, co už umíte). Já si vybrala kroužků celkem dost, ale vše se většinou motalo kolem výtvarné výchovy (jak jinak že? 😁), takže není divu, že jako přednostní kroužek jsem si vybrala "tvořivé dílničky pro děti v MŠ". Po asi hodinovém pohovoru spojeném s vyplňováním dotazníku a kontaktních údajů jsem však z kanceláře odcházela s tím, že ze mě bude něco, co jsem v životě nedělala a ani mě k tomu nikdy nic netáhlo, a to keramička! Moje koordinátorka se totiž při zjištění, že jsem výtvarnice úplně rozzářila radostní a málem skákala kilometr vysoko, protože ji nutně scházela nějaká výtvarná duše na keramiku v nějaké dědince úplně mimo městkou civilizaci. (Ano, až doma jsem zjistila, že je škola kde mám učit 20 kilometrů od Brna)

Čertovské zvonečky

Musím říct, že z počátku jsem z toho vůbec nadšená nebyla a měla jsem chuť to zrušit, ale jelikož si před sebe stále stavím nové a nové výzvy, rozhodla jsem se čelit i této a tak jsem si vyřídila všechny potřebné papíry (potvrzení lékaře a výpis trestního rejstříku) a po druhém setkání se v pracovně hlavní koordinátorky jsem podepsala smlouvu, vyzvedla si všechny důležité podklady pro moji práci (konkrétně: knihu metodiky, kde jsou nafoceny výrobky i s postupy-ještě se k této metodice dostanu, docházkový list, list na zapisování variabilních symbolů dětí pro placení kroužku převodem na účet, přihlášky do kroužku, záznamové papíry, kde co 14 dní zapisuji co jsme dělali a vyvěšuji to ve škole na nástěnku, nějaké povídání o psychice dítěte, desatero lektora, a pár dalších méně podstatných věcí).

Sněhuláčci

14 dní před zahájením kroužku jsem se zúčastnila "školení". Dojeli jsme (ještě s ostatními lektorkami keramiky - možná by stálo za cenu říct, že lektorů zájmových kroužků je něco okolo 100 a keramiček je 8) do dílny naší hlavní keramičky, která se rozhodla udělat nám takové školení ohledně toho, s čím budeme s dětmi pracovat, jak máme správně postupovat, atd.. Co bylo hlavní, samy jsme si práci vyzkoušeli a co si budeme povídat, praxe je vždycky lepší než teorie!
Jo a jak jsem vám říkala o té knize metodiky, tak ta je od ní. Tato paní se totiž keramikou živí, má svoji vlastní keramickou dílnu, pořádá různé workshopy pro děti a vede i kroužky. Také nám tato paní keramička zajišťuje veškeré pomůcky a dělá nám výpaly.

Vločky

První zahajovací hodiny jsem se nesmírně bála. Zjišťovala jsem si cestu, všechny spoje jsem měla přehledně sepsané, ale co čert nechtěl, dojela jsem pozdě! "Jo, fakt parádní vizitka Lenko, první den a ty hned dojedeš pozdě!" Tak přesně tahle věta se mi honila hlavou celou dobu. Měla jsem totiž potíže s mezispojem (abyste tomu rozuměli, přímo mi tam nic nejede a tak musím přesedat). Naštěstí jsem nějak dojela (měla jsem konkrétně 6 minutové zpoždění) a i když se paní ředitelka netvářila moc šťastně, nakonec to pro mě i pro kroužek dobře dopadlo (pro kroužek, protože jsem se dozvěděla, že paní ředitelka jiný kroužek v rozčilení zrušila) a já teď každé úterý jezdím učit.

Vypáleno, namalováno

Musím se přiznat, že podle metodické příručky výrobky většinou neděláme, protože obsahuje opravdu jednoduché postavičky, které by měly děti za chvíli hotové a netuším, co bych s nimi potom dělala (jako jediná lektorka mám smíšenou věkovou skupinu - dohromady mám 10 dětí a z toho 3 jsou ze ZŠ - 8 a 11 let). Snažím se s dětmi dělat plastické věci, ale nechci dělat jen postavičky nebo zvířátka (tak jak je to v metodice), které jsou vlastně ve skutečnosti určeny jen na jednu věc a to na vystavení na poličku. Snažím se s dětmi tvořit užitečné věci, které mohou využít i jinak, ne jen na výstavku. Do dnešního dne jsem měla s dětmi 8 lekcí a během nich jsme dělali: Otisk javorového listu na zavěšení, ježečka na výstavku, adventní svícínek s andílkem, čertovský zvoneček, sněhuláčka, vločky 4v1 - lze využít jako podtácek pod hrníček, stojánek na vonné tyčinky, podložka pod čajovou svíčku, lze ji i kamkoliv zavěsit, ale rozhodně byste vymysleli i jiné uplatnění, vánoční ozdůbky na stromeček a malý vánoční stromeček.

Pomůcky

Každou hodinu si s dětmi něco povykládáme, zazpíváme si či zarecitujeme nějakou básničku (vždy mám připravenou nějakou k tématu co právě vyrábíme). Za školní pololetí máme mít 15 lekcí, přičemž ta poslední je ukázková lekce pro rodiče, kde s námi mohou rodiče celou hodinu posedět, vyrábět a ujistit se, že děti kroužek baví a má to smysl je tam posílat i nadále. Já jsem však otevřená ke spolupráci rodiny, takže již teď mi tam sem tam nějaký ten rodič zůstane a baví se při vyrábění s námi.

Musím říct, že i přes to, že mi dojíždění na kroužek a zpět zabere skoro celý den (odjíždím z Brna 13:40 a dojedu do školy 14:30, přičemž kroužek mám od 15:00-16:00, autobus mi odjíždí 16:42 a do Brna se dostanu v 17:20 - pouhé 2 minuty po tom, co mi jede vlak domů, takže domů jedu až v 18:02 a doma jsem v 19. To je zdlouhavý proces co? 😅). Ale co bych pro děti neudělala že?!

No a co říct závěrem? Snad jen to, že mě tato práce opravdu baví a dětičky mám nadevše ráda!

vaše Lenka ♥