Ahojky všichni!
Dnes se s vámi podělím o svoji přípravu na hodinu na téma "skleníkový efekt", protože toto téma považuji za důležité na probrání a hlavně chci co nejvíce zamezit šířícím se miskonceptům o tom, že je skleníkový efekt pro lidstvo škodlivý!
Doufám, že se vám hodina a činnosti, které jsem si vymýšlela budou líbit a třeba je ve své výuce využijete i vy!
Vaše Lenka 💙
Příprava na výuku - Přírodověda
Téma: Skleníkový efekt
Ročník: IV. – V. ročník
Typ hodiny: EXPOZIČNÍ
Dílčí vzdělávací cíle: Žák svými
slovy popíše SKLENÍKOVÝ EFEKT, jeho příčiny a dopady na klima na Zemi.
Místo realizace: třída
Časová dotace: 45 min.
Pojmy opěrné: teplo, Země, znečištění vzduchu, atmosféra
Pojmy nové: skleníkový efekt,
skleníkové plyny, oxid uhličitý, infračervené záření
Dovednosti: přihrávky s míčem
Pomůcky: titulky článků o skleníkovém efektu + celé články, čelenky s nápisem „Slunce“,
„Země“, „skleníkový plyn“, 2 míče různých velikostí, švihadla (pro hru),
videoprojekce (bílá tabule či plátno, projektor, počítač s přístupem
k internetu), obrázek se schématem skleníkového plynu pro všechny žáky
Scénář hodiny:
ÚVOD:
Žákům donesu do třídy titulky různých článků, kde se
probírá, jak škodlivý je skleníkový efekt, že je potřeba jej snížit atd. (na
internetu takových článků spousta).
Následně žáky rozdělím do menších skupinek asi po 5
a dám jim čas na to, aby o tom zapřemýšleli ve svých skupinkách.
Po určité chvíli (popřípadě, když vidím, že se již
žáci baví o něčem jiném, co není k tématu) vyzvu každou skupinku, zda by
nám řekla, na co přišli. Díky této aktivitě dáme dohromady informace a uděláme
si obrázek o tom, co již žáci o tématu ví, a co se právě dozvěděli. Ve
většině případů se žáci zřejmě setkají s tím, že je skleníkový efekt
škodlivý.
HLAVNÍ ČÁST:
Žákům pustím krátké video https://www.youtube.com/watch?v=SINd2axjisU (od 1:20 do 3:22), kde se dozví
něco málo o skleníkovém efektu.
Následně budeme dále rozebírat, co se ve videu právě
dozvěděli, jak tedy ten skleníkový efekt funguje a zdali je tak špatný, jak
jsme si mysleli.
S žáky
se zamyslíme nad tím, proč tomuto jevu říkáme právě „skleníkový“ (nejlépe,
pokud si před probíráním tohoto tématu zajdeme na školní pozemky, podívat se do
skleníku).
Vysvětlíme si to na příkladech.
Proč máme skleníky? K čemu jsou nám dobré?
Pěstujeme
v nich teplomilné rostliny, protože by nám v zimě venku umrzly.
No a
teď si představíme naši Zemi, jako teplomilnou rostlinu. Kdybychom nebyli
v našem pomyslném skleníku, byla by průměrná teplota na Zemi asi -18°C. Co
by to pro nás znamenalo?
Byly
by nám zima, nemohli bychom nic pěstovat, nemohli bychom chovat zvěř,
neexistovalo by léto, stále by byl sníh a mrazy. Umřeli bychom hlady.
Po
tomto rozboru vidíme, že skleníkový efekt je pro nás velice důležitý, protože
díky němu máme na Zemi teplo a dá se říct, že i život. Bohužel je skleníkový
efekt i jedním z činitelů jevu, kterému říkáme globální oteplování
(klimatická změna), protože sami (my lidé) svou činností skleníkový efekt zveličujeme
(prodlužujeme).
Skleníkový
efekt je tedy jak kladný – zadržuje teplo v atmosféře à ohřívá naši Zemi à
podmínky pro život na Zemi, jinak by bylo permanentně okolo -18°C
Tak i
záporný – kvůli nadměrnému množství skleníkových plynů à zvětšení efektu à
větší ohřívání Země à tání ledovců, vysychání vod atd. à nebezpečné!!
Hra s míčem – jak funguje skleníkový efekt (hromadně ve třídě na koberci nebo
na chodbě – větší volný prostor; 10 minut; čelenky s nápisem „Slunce“,
„Země“, „skleníkový plyn“, 2 míče různých velikostí, švihadla)
Jak
skleníkový efekt funguje jsme viděli již ve videu, ale my si to spolu teď
zkusíme znovu vysvětlit, a to pomocí jednoduché hry.
Jeden
žák dostane čelenku s nápisem „Slunce“, další žák s nápisem „Země“ a
další žáci (alespoň 6) s nápisem „skleníkový plyn“.
„Slunce“
dostane do rukou míč (kupříkladu volejbalový), který představuje viditelné
záření a přihraje jej „Zemi“. „Země“ míč položí vedle sebe a vezme si míč,
který leží u jeho nohou (menší míč, kupříkladu házenkářský). „Země“ tento míč,
který představuje infračervené záření (teplo) přihraje „skleníkovému plynu“
(momentálně stojí v hracím poli pouze 2 žáci s těmito čelenkami
v řadě za sebou), který následně míč přihraje dalšímu „skleníkovému
plynu“, a ten jej odhodí pryč.
Celou dobu, co žáci budou předvádět tento průběh, budu komentovat, aby žáci
přesně věděli, co se děje. Předem si před hrou vyznačíme na zemi (třeba pomocí švihadla,
nějakých knížek, zkrátka nějakých předmětů) velký kruh, v jehož středu
bude stát „Země“ a po obvodu kruhu budou stát „skleníkové plyny“. Tento kruh
nám symbolizuje atmosféru Země, tedy náš pomyslný skleník, ve kterém jsou
skleníkové plyny, které zadržují infračervené záření, aby proniklo ven (můžeme
si představit jako takové sklo na našich zahradních sklenících). Čím déle budou
„skleníkové plyny“ přihrávat míč (teplo) mezi sebou, tím déle nám infračervené
záření ohřívá naši atmosféru (globální oteplování à zvyšuje se průměrná teplota na Zemi).
V druhém
kole přidáme více „skleníkových plynů“ a celý proces zopakujeme.
Nyní vidíme, že čím více skleníkových plynů (žáků) přidáme, tím déle trvá
infračervenému záření (míči) opustit naši atmosféru (vytvořený kruh). Dokázali
jsme si tedy, že pokud (my – lidé) budeme dále vypouštět do ovzduší obrovská
množství oxidu uhličitého (CO2), budeme tím více znečišťovat naši atmosféru a
přidávat tak více skleníkových plynů (kterými je právě zmiňovaný oxid uhličitý
společně s metanem, vodní parou a dalšími plyny), a tím si budeme více tu
naši Zemi ohřívat.
ZÁVĚR:
Společné shrnutí probraného učiva
Společně
si sedneme zpět do lavic.
Vyzvu
žáky, aby mi řekli, zda pochopili princip skleníkového efektu, a zda se dá říct,
že by skleníkový efekt byl pro nás pouze škodlivý.
V neposlední řadě si vyzkouším, zda žáci učivu opravdu porozuměli. Rozdám jim
obrázek, do kterého musí doplnit pár pojmů. Po chvíli si tento úkol společně
zkontrolujeme a obrázek si žáci nalepí do svého sešitu či portfolia.
Náměty do dalších předmětů:
PRACOVNÍ
ČINNOSTI: Zkoumání toho, jak funguje skleníkový efekt v reálném skleníku
na školních pozemcích.
VLASTIVĚDA:
Jak je na tom naše země s oteplováním? Pocítili jsme to nějak? – vysychání
podzemních vod, mírnější zimy (bez sněhu v nížinách)
Přílohy:
Žádné komentáře:
Okomentovat