Děti a hygiena
Každé malé dítě chce být raději špindírou, než aby
se nechalo ve vaně vydrhnout. Vždy se zdrojům vody a mýdla vyhýbají metrovými
oblouky, jen aby někoho snad nenapadlo je čapnout a hodit pod ten proud. Samo
sebou, že můj bratr není žádnou výjimkou. Když mu totiž jdu umývat hlavu, vždy
si vymýšlí tisíce výmluv, jako třeba, že ho dnes bolí hlava, podle kalendáře se
dnes hlava umývat nemá, umýval si ji nedávno, raději chce umýt hlavu od taťky,
a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat, a to všechno jen kvůli tomu, aby se
z toho vykroutil. Dokud si pouze mydlí hlavu šampónem, je vše
v pořádku, protože je to pro něj náramná zábava. No, ruku na srdce, kdo z vás
si jako malý nehrál s pěnou na hlavě, a nevytvářel z ní různé účesy,
jako třeba kohouta či rohy? Druhá fáze koupání už jde pouze s obrovským
řevem, kdy si bratr vymýšlí, že se mu pěna dostala do očí, i když má celý
obličej suchý. S umýváním hlavy však jeho výmluvy okolo hygieny nekončí.
Když mu chcete kupříkladu vyčistit uši, vždy si vymyslí jinou pohádku, jako
třeba minule, kdy si vymyslel, že mu tam včely nanosily med, že si ho tam pouze
uskladnily na určitou dobu a zase si pro něj přijdou. Jelikož má bratr po celém
těle pořád nějaké vyrážky a je ekzémista, musíme ho mazat všelijakými
mastičkami, které mu právě předepíšou. Vždy když vidíte, že se škrábe, musíte
nastoupit s mastičkou, protože to je signál pro to, že má suchou kůži.
Když vás však s mastičkou v ruce uvidí, začíná hra na honěnou. On
mastičku nechce, škrábe se po ní ještě víc, smrdí, má divnou barvu, je moc
mastná, zabarví mu kůži a spoustu dalších a dalších výmluv uslyšíte, dokud ho
nechytíte a nebudete pevně držet na posteli. Poté přichází stav agrese, kdy
kope, škrábe, kouše a chce se vymanit z nevyhnutelného namazání kůže.
Minule mi po tomto těžkém a vyčerpávajícím zákroku řekl, jakým svinstvem jsem
ho to namazala a jestli to náhodou nebyla nějaká biomastička. Dá se říct, že
v podstatě měl pravdu, propolisová mast by se dala označit jako
bioprodukt, avšak nepochopila jsem, kde na toto slovo přišel. Ale abych tu
hodinu nepopisovala jedno téma, už trošku to zkrátím. Když tomu malému prckovi
chcete ostříhat vlasy, vždycky to dopadne tak, že se mu to nelíbí a má to
křivě, protože nevydrží sedět a šijí s něm všichni čerti. Když mu chcete
vyčistit brýle, začne nadávat, že se špinavými skly toho vidí mnohem víc, než
když jsou vyleštěné. Ale co je nejhorší, to je stříhání nehtů. Představte si,
že jdete malému dítěti stříhat nehty, a to dítě vám odvětí větou: ,,Ne, nebudeš
mi stříhat nehty, co kdybych spadl na střechu, za co se potom zaháknu?“
Žádné komentáře:
Okomentovat