Tak jsem byla opět za volantem a to včera a dnes. Po opravdu těžké domluvě s učitelem a několika telefonátech jsme se konečně opět setkali.
Včerejší jízda byla opravdu těžká, protože jsem pořád kroužila jen po městě po hlavních silnicích a jejich přípojkách. Bylo to opravdu kruté, zvlášť nechápu, kro vymyslel řazení, protože jsem byla tak šikovná, že mi to třikrát chcíplo, takže jsme ve velmi velkém provozu, který včera byl nejen kvůli tomu, že je pátek, ale také kvůli úžasným prácem na silnici, dálnici i objížďkám na vjezdu z jedné vedlejší silnice na hlavní tah městem zůstali trčet 5 minut na místě.
Dnes byly jízdy o mnoho zajímavější a to v tom, že když jsem se blížila k autu, postávala tam tak 20-ti letá slečna, která se stala mojí pasažérkou a mým úkolem bylo dovést ji domů do jedné vzdálené vesničky. Jakmile jsem slečnu zavezla, nastala opět u mě né moc oblíbená projížďka po městě, a jelikož je učitel s mým dědou kamarád, zajeli jsem se i podívat jestli děda nestojí autem před domem.
Na závěr musím konstatovat, že opravdu obdivuji řidiče z povolání, protože v tomhle vedru je to za volantem k nevydržení.
A ještě si dovolím jednu takovou malou informaci. Další jízdy budu mít až cca. za dva týdny, jelikož tento týden jedu na dovolenou a další týden je auto, kterým jezdím v servisu, jelikož elektronika je hold zrádná a opravdu se v autě nevyplatí mít mnoho zbytečných funkcí, které auta za našich dědečků a babiček neměly a taky jezdily. Honda Civic, kterou jezdím konkrétně půjde do servisu kvůli nefungujícím bočním a zadním senzorům, které se mají spouštět při couvání, dále auto stále hlásí nějakou poruchu počítače a celkově prostě půjde na kontrolu.
Na úplný závěr malá statistika včerejších a dnešních jízd:
- projetých semaforů správně: 19
- počet zhasnutí motoru v tu nejvíce nevhodnou chvíli: 3
- počet inteligentních lidí stojících špatně ve vozovce: 2
- počet nedaných předností chodcům: 1
- počet daných předností chodců: 4
Žádné komentáře:
Okomentovat